Mikročip (čip, transponder) je základní komponenta identifikačního systému. Mikročip (čip) je elektronická součástka, která je schopna bezkontaktně předat čtecímu zařízení kód, který je v mikročipu (čipu) uložen. Mikročip (čip) je tvořen pouzdrem, např. kapslí z bioskla o rozměrech 2 x 11 mm, nebo keramickým krytem různé velikosti, v němž je uložena příjmová a vysílací anténa a diodová matrice nesoucí vlastní desetimístný, alfanumerický identifikační (ID) kód. Tento kód je při výrobě mikročipu (čipu) generován počítačem a výrobci zaručují, že nejsou a nebudou vyrobeny dva nebo více mikročipů (čipů) se stejným identifikačním kódem. Pomocí laseru je identifikační kód zapsán na diodovou matrici v mikročipu. Teoreticky by se tedy neměly vyskytovat dva mikročipy (čipy) se stejným kódem. Mikročip (čip) je pasivní, to znamená, že nemá vlastní zdroj energie a nepotřebuje tedy dobíjet, nebo vyměňovat baterii. Energii potřebnou k přenosu kódu mikročip (čip) získává z magnetického pole vysílaného čtecím zařízením (reader, čtečka).
Při identifikaci zvířat a věcí by měly být použity takové mikročipy (čipy) u kterých není možno kód změnit (přeprogramovat). Proč je to důležité?
Při identifikaci zvířat a věcí by měly být použity takové mikročipy (čipy) u kterých není možno kód změnit (přeprogramovat). Proč je to důležité?
Představte si, že jste chovatelem nebo chovatelkou papouška, nebo jiného exotického zvířete. Protože je papoušek velmi cenný, je označen mikročipem (čipem) a je identifikovatelný. Představte si, že kód mikročipu (čipu) bude možno bezkontaktně změnit (to není hypotéza, takové mikročipy opravdu existují a bývají i nabízeny jako mikročipy pro jednoznačnou identifikaci). V tom případě by stačilo přeprogramovat kód v mikročipu (čipu) Vašeho papouška na kód, který má v dokumentaci jiný chovatel a Vy již nikdy spolehlivě neprokážete, že jste majitelem nebo majitelkou. Cestou, která Vás těchto problémů uchrání je používání mikročipů, které mají nepřepsatelný kód a tím je zaručena i jednoznačná identifikace.
Aplikace mikročipu (někdy je pro aplikaci mikročipu používán termín čipování) je u zvířat prováděna aplikátorem mikročipu, který lze přirovnat k injekci, v jejíž jehle je umístěn mikročip. Mikročip může u zvířete aplikovat veterinární lékař. Označování předmětů mikročipem se provádí obvykle vkládáním či vlepením mikročipu na vhodné místo.
Aplikace mikročipu (někdy je pro aplikaci mikročipu používán termín čipování) je u zvířat prováděna aplikátorem mikročipu, který lze přirovnat k injekci, v jejíž jehle je umístěn mikročip. Mikročip může u zvířete aplikovat veterinární lékař. Označování předmětů mikročipem se provádí obvykle vkládáním či vlepením mikročipu na vhodné místo.
